Cesta kávy

Přestože se první zmínky o kávě datují hluboko do historie, o její konzumaci můžeme spolehlivě hovořit až od 6. století našeho letopočtu. Za pravlast kávovníku bývá označováno království Kaffa, území nacházející se v dnešní Etiopii. Odtud se hořký nápoj s povzbudivými účinky, kterému Etiopané neřeknou jinak než „buna“, rozšířil do okolních zemí a přes moře i na Arabský poloostrov.

Káva byla po dlouhou dobu výsadou pouze arabského světa. Arabové si tajemství pěstování kávovníku pečlivě střežili a obchodovali výhradně se zpracovanými zrnky, ze kterých nebylo možné rostlinu vypěstovat. Do Evropy si káva našla cestu až v 17. století. Podnikaví evropští obchodníci začali rostlinu vyvážet do celého světa a založili první plantáže i mimo oblast blízkého východu.

Původní nápoj ale rozhodně nepřipomínal kávu tak, jak jí známe dnes. Domorodí obyvatelé plody kávovníku, podobné našim červeným třešním, nejprve pouze žvýkali. Teprve později se z nich začal vařit odvar. Za jakých okolností proběhlo první pražení, zůstává záhadou.

Legenda vypráví příběh o pasáčkovi koz, který tajemství nápoje s povzbudivými účinky prozradil místnímu opatovi. Ten mu ale nevěřil a darovaná zrnka vhodil ve vzteku do ohně. Jejich podmanivá vůně jej však nakonec donutila zrnka zachránit a uvařit. Podle jiného příběhu došlo jednoho dne k požáru kávovníkové plantáže. Lidem se nová chuť i vůně pražených zrn zalíbila natolik, že si od té doby kávu připravují tímto způsobem.

Stálezelená exotická dřevina – kávovník

Někoho to možná překvapí, ale káva je ovoce. Kávové třešně můžeme bez obav konzumovat, jsou sladké a velice chutné. Jejich barva se liší podle odrůdy od žluté a oranžové až po tmavě červenou. Uvnitř se nachází dvě šedozelená zrna. Kávovník kvete i plodí během celého roku. Na jedné rostlině tak ve stejný čas najdeme sněhobílé květy a zralé i nezralé plody.

Kávovník může dorůstat i výšky 10 metrů. Z důvodu usnadnění sklizně se však keře na plantážích zastřihují do menších tvarů. Jedná se o velice krásnou rostlinu s lesklými, dlouhými listy, kterou si při troše úsilí a trpělivosti zvládnete vypěstovat i u vás doma. Nesnáší však teplotu pod deset stupňů a přímé, ostré slunce. Ve volné přírodě jej proto nejčastěji najdeme pod příkrovem vyšších stromů.

Od utržení na stůl

Než se kávové zrno dostane z plantáže až na váš stůl, může jeho pouť trvat i celý jeden rok. Existuje několik způsobů sklízení a zpracování kávových třešní, přičemž poctivost a kvalita práce významně ovlivní chuť budoucího nápoje.

Za nejlepší a nejšetrnější způsob sklizně je považován ruční sběr. Na rozdíl od sklizně mechanické se z rostliny otrhají pouze dobře vyzrálé plody. I zde však záleží na přístupu každého majitele plantáže; sběrači kávy jsou totiž povětšinou placení pouze podle váhy sklizených třešní. Někteří proto sbírají i nezralé a nekvalitní plody.

Utržené kávové třešně je nutné do několika hodin zpracovat. Podle postupu hovoříme buď o tzv. suché metodě, kdy se plody za častého obracení suší na slunci, nebo o tzv. metodě mokré a metodě medové. Velmi zjednodušeně se dá říci, že u těchto metod dojde v určitých fázích zpracování ke stržení vrchní slupky (někdy i s částí dužiny) z plodů a následnému proplachování čistou vodou. Suchá metoda je časově náročnější a v případě špatného postupu mohou být výsledkem nekvalitní, či dokonce plesnivá zrna. Obecně to ale neznamená, že takto zpracovaná káva nedosahuje stejně vysoké kvality jako při využití metody mokré nebo medové. Opět záleží zejména na poctivosti každé plantáže.

A co to vlastně znamená pro koncového spotřebitele? Inu, například to, zda bude připravený nápoj opravdu vaším šálkem kávy. Rozdíl v postupu zpracování totiž významně ovlivní jeho chuťové vlastnosti. Zrna kávy sušená na slunci získají z dužiny její sladkou, jemnou chuť. Káva zpracovaná medovou či mokrou metodou bude mít oproti tomu chuť spíše svěží, kyselejší.

Pravidlo 15

Abychom si kávu vychutnali vždy v té nejvyšší kvalitě, existuje tzv. Pravidlo 15. Podle něj by se zelená káva neměla skladovat déle než 15 měsíců. Po upražení spotřebujte čerstvou kávu ideálně během 15 dnů. U pomleté kávy se doba vhodná pro přípravu nápoje výrazně zkrátí, a to na pouhých 15 minut. V Buna café ale doporučujeme namlít kávu pouze několik vteřin před uvařením nápoje a spotřebovat ihned. O kvalitě mletých káv ze supermarketů proto nemůžeme vůbec hovořit.