Káva a zdraví

Pít či nepít – to je oč tu běží

To, na čem záleží nejvíce, je kvalita a čerstvost – bezpodmínečně, bez výjimek. Dlouho skladovaná, v horším případě rovnou namletá káva vašemu zdraví neprospěje, i kdyby pocházela z té nejlepší plantáže na světě a obsahovala ty nejlepší látky. Po dvou letech od sklizně jich totiž v kávě mnoho nezůstane; káva bude zatuchlá a zkažená. To je prostě fakt.

Pokud kupujete čerstvou a kvalitní kávu, máte napůl vyhráno. Ale pozor: stejně jako u většiny ostatních potravin platí i u kávy pravidlo „všeho s mírou“. Za ideální doporučené množství se považuje konzumace 1–4 šálků kávy za den. Záleží zejména na celkovém zdravotním stavu každého z nás a našem životním stylu.

Kávová zrna obsahují mnoho vitamínů (například B2, B5, B1, B3), polysacharidy, proteiny, oleje a minerální látky jako draslík, hořčík, vápník, fosfor, mangan a železo. Káva má také silné antioxidační účinky. Antioxidanty pomáhají našemu tělu odbourávat škodlivé volné radikály a pravidelná konzumace kávy proto snižuje pravděpodobnost vzniku srdečně-cévních chorob. Díky obsahu kyseliny chlorogenové je kávě připisován i výrazný podíl na prevenci vzniku diabetu druhého stupně.

Dřívější obavy, že pití kávy přispívá ke vzniku rakovinných buněk, byly nejnovějšími výzkumy vyvráceny. Samotná káva rakovinu nezpůsobuje. Nové klinické studie naopak prokázaly, že přiměřené množství kávy může riziku výskytu některých typů rakovin (například rakoviny jater) předcházet. Negativní dopady na lidský organismus by v tomto případě mohlo mít pouze velmi špatné pražení, kdy jsou kávová zrna extrémně přepražená a spálená. Výběr kvalitní kávy od spolehlivého prodejce proto nepodceňujte, opravdu se to vyplatí.

Kofein

Většina lidí vyhledává kávu především pro její energetické a povzbuzující účinky. Káva je totiž největším přirozeným zdrojem kofeinu. Tento psychoaktivní stimulant se v menším množství nachází i v dalších běžně dostupných potravinách, například v zeleném a černém čaji, kakaových bobech nebo fazolích.

Rostlinám v podstatě slouží jako takový přirozený pesticid, který paralyzuje a zabíjí hmyz živící se jejich plody a listy. Pro člověka ale v malém množství nebezpečný není. Za smrtelnou dávku je považováno 10 g čistého kofeinu, což odpovídá přibližně 100–200 šálkům kávy (záleží na způsobu přípravy apod.). Těmto číslům se nedokázal přiblížit ani francouzský spisovatel Honoré de Balzac, který mimo jiné proslul i vřelým vztahem k tomuto nápoji. Údajně dokázal vypít až neuvěřitelných šedesát šálků kávy za den. Podobným „kouskům“ se ale raději obloukem vyhněte.

V malém množství má kofein celou řadu zdravotních benefitů. Zlepšuje cirkulaci krve, stimuluje mozkovou aktivitu a posiluje schopnost soustředění. Navozuje pocit vitality a díky tomu údajně pomáhá i v boji s depresí. Mimo jiné také snižuje chuť na sladké a oddaluje pocit hladu, proto ho najdeme v nejrůznějších doplňcích stravy pro redukční diety. A pánové pozor – kofein pomáhá předcházet i vypadávání vlasů. Z tohoto důvodu se často přidává do šamponů a další vlasové kosmetiky. Jeho příznivé zdravotní účinky ocení také astmatici, jelikož uvolňuje hladké svalstvo dýchacího ústrojí.

A co káva a krevní tlak? Zvyšuje ho? Ano, ale pouze v krátkodobém horizontu. Dlouhodobý vliv kávy na vysoký krevní tlak byl již na základě nejnovějších výzkumů vyloučen. U pravidelných konzumentů, kteří jsou na kofein zvyklí, navíc tento efekt významně slábne. A jak už bylo řečeno výše, konzumace přiměřeného množství kávy může být srdci a cévám naopak prospěšná.

Káva a sport

Kofein povzbuzuje činnost svalů a dokáže zrychlit náš metabolismus až o 15 %. Výrazně tak pomáhá při spalování tuků. Obecně se proto doporučuje jeden šálek kávy před tréninkem. Protože káva působí jako diuretikum, nezapomeňte ho před sportovním výkonem doplnit větší sklenicí vody.

Po cvičení a vyšší fyzické námaze se kofeinu ale raději vyhněte. Po konzumaci kávy, stejně jako v průběhu cvičení, totiž dochází k pozastavení syntézy proteinů ve svalech, tj. k pozastavení procesu regenerace. Zatímco při cvičení je to tak v pořádku, v době odpočinku je potřeba tento proces znovu nastartovat. Místo kávy si proto dopřejte spíše kvalitní bílkoviny.

Aby žaludek nebolel

Káva bohužel obsahuje i některé nežádoucí látky, které vznikly během pražení. Jejich nechtěnému uvolňování do nápoje můžeme zabránit správným postupem během přípravy. Základní podmínkou je, že kontakt pomleté kávy a vody během extrakce nepřesáhne délku tří, maximálně čtyř minut. V tomto případě se do vody uvolní pouze minerální látky, oleje (chuť a aroma) a menší množství kofeinu. Zároveň se také zamezí nadměrnému louhování látek nežádoucích.

Pokud však kávu připravíme způsobem espresso, vedle splnění podmínky krátkého kontaktu kávy s vodou docílíme také ještě tzv. emulze; dokonalého promíchání vody a olejů. Správně připravené espresso nejenže neobsahuje nežádoucí látky, které se uvolňují do nápoje po delší době louhování, ale zároveň je díky dobrému promíchání vody a kávových olejů i velmi lehce stravitelné. Takové espresso se musí ale rychle vypít.

Jestliže si připravíte např. klasického „českého turka“, můžete na hladině vidět olejové skvrny – tyto oleje oddělené od vody jsou velmi těžko stravitelné, proto někomu mohou působit potíže s trávením a bolesti žaludku.

Kdy se kávě raději vyhnout

Ne každému pití kávy svědčí. Pokud patříte k osobám přecitlivělým na kofein, může u vás jeho konzumace vyvolat nervozitu, podrážděnost a v některých případech i úzkosti. Častým problémem bývá také zhoršení kvality spánku, popřípadě nespavost. Lidé s poruchami trávení mohou po jeho konzumaci pociťovat nevolnost a bolesti břicha, jelikož stimuluje sekreci žaludečních šťáv. Naštěstí existuje řešení, na které přišel v roce 1906 Ludwig Roselius, když svůj náklad kávy nechtěnou náhodou namočil do moře – bezkofeinová káva. Ta obsahuje přibližně o 97 % méně kofeinu než klasická káva, nadále však v sobě uchovává ostatní zdraví prospěšné látky.

Pití kávy by se měly vyhnout také těhotné ženy. Některé látky obsažené v kávě mají nepříznivé účinky na vývoj plodu a mohou být příčinou nízké porodní váhy či předčasného porodu. Kávu raději vynechte i v případě, že trpíte kvasinkovou infekcí. Kofein totiž vytváří kvasinkám ideální prostředí pro množení.

Káva dále obsahuje i látku zvanou cafestol. Ta sice významně pomáhá předcházet vzniku diabetu druhého stupně, ale bohužel také zvyšuje hladinu cholesterolu v krvi. Obecně však nelze říci, že kdo pije kávu, bude mít i vysoký cholesterol. Záleží především na celkovém životním stylu každého z nás. Množství cafestolu je navíc možné ovlivnit způsobem přípravy nápoje, jelikož tato látka ulpívá na papírovém filtru.

Zelená káva

Poslední dobou se velké popularitě těší i tzv. zelená káva. Nejedná se o nic jiného než o zralá, ale nepražená kávová zrna. Na rozdíl od kávy pražené obsahuje vyšší množství antioxidantů a až o 60 % více kyseliny chlorogenové. Tlumí chuť na sladké a pomáhá spalovat tuky – to z ní dělá velmi vyhledávaný produkt v oblasti fitness a hubnutí. Pozor, i u zelené kávy platí, že pokud se skladuje dlouho nebo je již namletá, bude pravděpodobně zkažená a našemu zdraví příliš neprospěje.

Počítejte také s tím, že za výše zmíněné benefity zaplatíte chutí; chuť zelené kávy se s tou praženou nedá v žádném případě srovnat. Kromě množství kyseliny chlorogenové jsou navíc rozdíly mezi praženými a nepraženými zrny minimální. I pražená káva, pokud je čerstvá, v sobě uchová řadu tělu prospěšných látek.

Ať už zvolíte kávu praženou či nepraženou, zajímejte se především o její kvalitu. O to, jakou prošla cestou, než se dostala až na váš stůl. Jedině kvalitní a čerstvá káva může být vašemu zdraví ku prospěchu. Ale pozor – jakmile čerstvě praženou kávu jednou ochutnáte, nebudete chtít už žádnou jinou.